Nedokvašený alkoholický nápoj. Je nejrozšířenějším alkoholickým nápojem u nás i v celém středním pásmu. Dobré pivo má mít správnou teplotu, bohatou pěnu a jiskrný vzhled. Dobře vychlazené pivo poznáme podle orosené sklenice. Sklo musí být bezvadně čisté, v mastném skle nedrží pěna. Sklenice s uchem (krýgl) stavíme na stůl tak, aby ucho směřovalo vpravo. Tenkostěnné sklo na pivo bez ucha (štuc) pokládáme znakem k hostovi. Ohříváček na pivo umisťujeme vpravo za sklenici, host si teplotu piva upravuje sám. 

Historie

Nejstarší písemná zpráva o pivu pochází z r. 4000 př. n. l. Je to záznam o ječmenném víně v Egyptském papyrusu. U nás z roku 1080 v zakládací listině Vyšehradské kapituly, kde jsou jmenováni tři sládci, kteří směli vařit pivo. Po roce 1407 se čeští sládci spojili a vytvořili cechy. Po bitvě na Bílé hoře podlehlo všeobecnému úpadku i naše pivovarnictví. V Praze zůstaly dodnes dochovány pouze dva pivovary U Fleků a U sv. Tomáše. V roce 1842 byl založen Plzeňský Prazdroj.

Výroba piva

K výrobě potřebujeme tyto základní suroviny: voda, slad (vyrobený sladováním ječmenného zrna), chmel, pivovarské kvasnice. Výrobu piva dělíme na výrobu sladu a výrobu piva. Základní surovinou při výrobě sladu je kvalitní sladovnický ječmen. Základem je přeměna většiny škrobu v obilkách na sladový cukr, nezbytný pro alkoholické kvašení. Zbylé klíčky a kořínky (sladový květ) se používají do krmných směsí.

Výroba sladiny – voda s rozdrceným sladem se vaří (rmutuje) ve rmutovacím kotli a pak se scedí.

Vaření mladiny a její chlazení – sladina se vaří
s chmelem v mladinové pánvi, pak se chladí na kvasnou teplotu 4 až 6 °C.

Kvašení mladiny – probíhá ve spilce (kvasírně), přidávají se kvasinky, kvašení probíhá 8 až 12 dní vzniká mladé pivo.

Dokvašování mladého piva – probíhá ve velkých tancích, v ležáckých sudech v ležáckých sklepích, výčepní piva dokvašují asi 21 dní, ležáky až 90 dní, exportní piva i více než půl roku.

Stáčení piva – po dokvašování se pivo přes filtry a popř. pastéry stáčí do přepravních nádob (cisterny, sudy, láhve, plechovky).

Druhy piva

Základní členění podle barvy – světlá, tmavá, polotmavá. Barva piva je ovlivněna druhem použitého sladu. Světlá piva se vyrábějí z českého (plzeňského) nebo vídeňského sladu, sušeného při teplotě 80°C – 90°C. Tmavá piva z bavorských a karamelových sladů, pražených při vyšší teplotě kolem 105°C. 

Podskupiny podle stupňovitosti

Stupňovitost piva označuje množství extraktu a maltózy (cukru) v nezkvašené mladině. Neoznačuje tedy procento alkoholu! Skutečný obsah alkoholu v pivu je nižší, zpravidla o dvě třetiny.

konzumní piva – mají obsah extraktu v původní mladině nejméně 8 %

výčepní – obsah extraktu v původní mladině je 10 %

ležáky – se dělí podle extraktu na výčepní ležáky (11 %), ležáky (12 %), ležáky speciál (13%), ležáky exkluziv (16 %)

speciální, účelová piva – dia piva, lehká (ozn. Light obsahují nejvýše 2,8 % obj. etanolu a extraktu 7,5 %) , minerální piva (hořčík, zinek, lithium), pšeničná piva 

kvasnicové – do piva se přidává mladé pivo ve stadiu tzv. bílých kroužků (0,5 až 5 %). Má vyšší pěnivost a říz. Lehký zákal není na závadu.

nealkoholické – nealkoholická (max. 0,59 % obj. etanolu