Diferencované stravování

(diferencovat znamená přizpůsobovat)

Pojem diferencovat:

Diferencovat znamená přizpůsobovat.
V tomto případě hovoříme o přizpůsobování stravy různým podmínkám, na které musíme při přípravě stravy brát zřetel.
Dbáme, aby strava složením a energetickou hodnotou vyhovovala strávníkům.
Potřeby lidí na správnou skladbu potravin se liší.

a) energetickou hodnotu – strava podle fyzického zatížení u každé skupiny

b) složení stravy – v určitém množství a složení živin

c) časové rozdělení potravy – podle nároků jednotlivých skupin

d) prostředí – je vhodné ovlivňovat podle skupin

v období kojení – mateřské mléko, do šesti měsíců se má přejít na pestrou kojeneckou stravu
batolatům – mezi l. a 3.rokem se strava přizpůsobuje dospělým, nekořenit,méně solit
předškolní věk – mezi 3. a 6.rokem je strava pestrá, více mléka a ml. výrobků, uplatňovat správné návyky na přijímání potravin a výživu
školní věk – dětský organismus se bouřlivě vyvíjí a sílí, strava obsahuje vhodný poměr živin. Mladší školní věk je do 11 let. Podle pohlaví se strava diferencuje od 11 let. Organismus mladého člověka v této době dospívá, dokončuje se stavba jeho těla, mění se i jeho vzhled. Zpočátku roste organismus do výšky, později se tento růst zpomalí a postava zesílí. U děvčat se tělesná zdatnost zvyšuje asi do 16 let a u chlapců asi do 20 let.

mládež – strava se diferencuje podle pracovního zařazení. Je důležitý dostatek tělesné aktivity a věnovat pozornost správnému rozložení stravy.
dospělý – lehce, středně a těžce pracující mají různý fyzický výdej energie
výživa ve stáří – snižuje se tělesná aktivita, zpomalují se metabolické procesy, potřeba méně energie. Snižovat příjem živočišných tuků, konzumaci vajec. Jíst dostatek ovoce, zeleniny. Při špatném stavu zubů jíst měkkou a kašovitou stravu bohatou na bílkoviny. U starších lidí se projevuje zhoršená chuť k jídlu, proto se má podávat strava pestrá, kořeněná, aby vyvolala chuť k jídlu a současně zlepšila sekreci trávicích šťáv. Starší lidé nemají stravu přesolovat, zejména při některých chorobách srdce a při vyšším krevním tlaku. Se změnou metabolismu se projevuje úbytek vápníku, proto se musí dodávat ve stravě v potřebném množství. Je třeba jíst méně a častěji.

stravování v horkých provozech – nutný zvýšený přísun vody a solí, které se ztrácí pocením
stravování zemědělců – vyšší ztráta tekutin a solí, je nutné doplňovat
stravování prac. v chladném prostředí – tepelné ztráty nutno nahradit zvýšeným přísunem energetické hodnoty stravy (glycidy, tuky)
stravování duševně pracujících – nižší nároky na energetickou hodnotu stravy, nesnižuje se příjem bílkovin (nedostatek způsobuje pocit únavy a přepracovanosti). Nevhodná je konzumace většího množství jídla (vyvolá ospalost, slabost a únavu).
stravování při práci s chemickými škodlivinami – doporučuje se konzumace mléka ( váže toxické těžké kovy do špatně využitelných komponentů). Ve stravě se omezují tuky pokud je pracovník vystaven působení toxických látek rozpustných v tucích. Vhodné je podávat více vody pro rychlejší vyplavování toxických látek z těla.

stravování sportovců – energetická potřeba je velmi různorodá podle charakteru sportu. Pro dobře vyvinutou svalovinu je nutný větší příjem bílkovin (1,5 g bílkovin na l kg tělesné hmotnosti). Množství tuků a glycidů je vyšší. Glycidy je možné podávat v lehce stravitelných tekutinách. Doporučuje se zvýšit příjem vitamínů C, B1, B2, A a E. Z minerálních látek má být dostatečný příjem vápníku, fosforu, hořčíku a zinku. Pokud je výdej energie velký a jednotlivci ztrácejí mnoho vody pocením, mají se podávat iontové nápoje obsahující sodné, draselné, chloridové a fosforečnanové ionty.

výživa těhotných žen – důležité je pravidelné časové rozložení jídel. Energetická hodnota stravy se zvyšuje asi jen o 400 – 600 kJ. Strava má být vyvážená s dostatečným množstvím bílkovin a vitamínů. Pokrmy se konzumují v klidu, nejsou vhodná jídla dráždivá, příliš slaná a přemaštěná. V druhé polovině těhotenství se EH stravy zvyšuje o 2000 kJ, než je strava žen vykonávající lehčí práci. Zvyšuje se přívod bílkovin 1,5 – 2,0 g na l kg hmotnosti (mléčné bílkoviny). Doporučuje se vyšší příjem glycidů, tuků (zelenina, ovoce). Příjem vápníku se zdvojnásobuje (mléko a mléčné výrobky). Zakazuje se konzumace alkoholických nápojů a kouření. Celkový přírůstek hmotnosti během těhotenství má být 10 – 12 kg.