Nesprávné stravovací návyky a civilizační choroby

(Výživa má významný  preventivní potenciál pro udržení nebo podporu zdraví. Optimální příjem všech živin působí proti některým rizikovým faktorům a dokáže předcházet nemocem souvisejícím se stravou.)

Civilizační choroby:

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) Evropané ztrácejí mnoho let života ve zdraví v důsledku nemocí, v jejichž vzniku hraje významnou roli výživa. Mezi tyto nemoci patří zejména srdečně-cévní onemocnění, zhoubné nádory (rakovina), a diabetes mellitus (cukrovka)

Nejznámějšími onemocněními, která jsou spojována se špatnou výživou, jsou:

  • nadváha a obezita,
  • dyslipidemie,
  • různá kardiovaskulární onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku,
  • diabetes mellitus 2. typu,
  • osteoporóza
  • dna,
  • jaterní cirhóza
  • zubní kaz,
  • potravinové intolerance,
  • potravinové alergie,
  • některé zhoubné nádory nebo revmatoidní artritida

zdoj: nzip.cz

Nedostatečná a nevyvážená výživa

Podvýživa:

  • vzniká při nedostatku některých  živin, nebo nedostatku některých vitamínů
  • může být způsobena i chybějící esenciální složkou z některé živiny
  • může být způsobena i vlivem některých chorob (člověk nemůže z potravy získat složku, kterou potřebuje)
  • může způsobit hyperfunkci štítné žlázy, infekce, nádory, jaterní choroby atd.
  • u starých lidí to může způsobit nedostatečný chrup
  • je často spojena s dlouhodobým hladověním nebo nízkým energetickým příjmem
  • zdrojem energie při spotřebování zásobního tuku jsou bílkoviny vlastních tkání (tyto bílkoviny tělo potřebuje mimo jiné i pro tvorbu biologicky aktivních látek, např. hormonů, enzymů, obranných látek)

 

Hladovění:

  • nepřijímá-li člověk potravu více než 24 hodin, jedná se o hladovění
  • při hladovění lidský organismus spotřebovává svoje zdroje
  • zásoby glykogenu se spotřebují  za 1–2 dny
  • energii bere z tuků (80–90 %), bílkovin (10–20 %)
  • na počátku hladovění nastává intenzivní pocit hladu v době jídla, postupně se chuť k jídlu zmenšuje, až se ztratí
  • hladovění je možné vydržet při zachování přívodu tekutin do maximální ztráty 50–60 % tělesné hmotnosti
  • dlouhodobé hladovění může skončit bezvědomím až smrtí
  • hladovět se může z nejrůznějších příčin (nedostatek potravin, nechutenství při chorobě, depresi, narkomanii, při úrazech nebo operaci dutiny ústní nebo nemoci trávicího ústrojí, chronické otravy např. alkoholem, při průjmech, kdy dochází ke snížení střebávání živin, nedostatečné vylučování enzymů žaludkem nebo slinivkou břišní)

Proteino-energetická podvýživa (marasmus):

  • vzniká při nedostatečném příjmu bílkovin
    a energie
  • nejtěžší důsledky jsou u dětí, u nichž dochází k ubývání svalů (atrofie) a k extrémně nízké hmotnosti

Mentální anorexie:

  • porucha způsobená úmyslným snižováním hmotnosti
  • dochází k averzi k jídlu
  • projevuje se výrazným poklesem hmotnosti, obavou z tloustnutí při absolutní vyhublosti
  • anorektici cvičí, používají projímadla, prostředky pro odvodnění a zamezení pocitu hladu
  • dochází k poruchám krvetvorby, zažívacím potížím, k zácpě, ke zlomeninám, snížení imunity, k selhání ledvin, některé případy končí i smrtí

Mentální bulimie:

  • častější než mentální anorexie
  • člověk se přejídá, přehnaně kontroluje svou tělesnou hmotnost
  • hlavními příznaky je požití velkého množství stravy s následným zvracením, požití projímadel, léků, cvičením, hladovkou
  • nebezpečný je návyk na zvracení a projímadla

Civilizační choroba – obezita:

  • chronické onemocnění, které postihuje děti i dospělé
  • otylost se stává epidemií (v České republice trpí nadváhou 66 % mužů, 54 % žen, 13–15 % dětí)
  • mezi dospělými lidmi v naší republice je více než 1 milion lidí s BMI nad 30
  • obezita vzniká vzájemným působením dědičnosti a vlivu prostředí
  • dědičnost se podílí na velikosti hmotnostní indexu BMI asi 25–40 % a také na obsahu tuku v břiše 50–60 %
  • dědičnost se uplatňuje rozdílnou schopností spalovat základní živiny (hlavně tuky)
  • na vzniku obezity se mohou podílet i rodinné zvyklosti, jako je výběr a množství zkonzumované potravy nebo malé množství pohybových aktivit
  • metabolická otylost (3 % případů) nastává při poruše činnosti některých žláz s vnitřní sekrecí
  • otylost vždy znamená nerovnováhu mezi příjmem a výdajem energie

Hodnocení obezity

  • o obezitě se hovoří, když podíl tukové tkáně na celkové tělesné hmotnosti přesáhne u žen 25 % a u mužů 20 %
  • přiměřená hmotnost podle Brucova vzorce je taková, že zdravý člověk nemá mít větší hmotnost, než kolik měří cm nad 1 m

Stanovení hmotnostního indexu

  • (BMI body mass index)
  • vypočítává se z tělesné hmotnosti (v kilogramech) a výšky (v metrech)
  • BMI = hmotnost / výška2

Nemoci způsobené obezitou

    • Metabolická a oběhová onemocnění
    • Ischemická choroba srdeční
    • Diabetes melitus typu II
    • Dna
    • Zvýšený krevní tlak
    • Vysoká hladina cholesterolu
    • Onemocnění pohybového aparátu

Nadbytečný příjem potravin:

  • má za následek otylost se všemi negativními dopady na organismus
  • otylost zvyšuje riziko infarktu, vysoký krevní tlak, křečové žíly, sklon k zánětům průdušek, ke žlučovým kamenům, onemocněním kloubů a šlach, zvýšenou únavu, neobratnost a tím častější úrazy
  • častým projevem nadváhy je celulitida
  • nadměrný přívod tuků a cholesterolu je často příčinou aterosklerózy

Kontakt

Stolničení online

Praktický pomocník a rádce.

© 2024 All Rights Reserved.