Druhy stravy

(rozdělení, charakteristika)

Druhy stravy

Rozlišuje se strava:

smíšená (vyvážená)
vegetariánská
syrová, raw strava
makrobiotická
kyselinotvorná a zásadotvorná (dělená disociovaná strava)
další alternativní směry (výživa dle krevních skupin, organická strava, Ájurvéda)

Strava smíšená

je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám
správně vyvážená strava musí mít správný poměr základních organických živin
u dospělého člověka má být celková energetická potřeba krytá asi z 15 % bílkovinami, 30 % tuky a 55 % glycidy
v různých podmínkách se může tento poměr měnit
musí být pestrá a obsahovat 5 různých skupin potravin

maso, masné výrobky a vejce – mají krýt asi l0 % celodenní energie
mléko a mléčné výrobky – mají tvořit asi l5 % celodenního výdeje energie
obiloviny a luštěniny – tvoří asi 35 % celodenní energie (zdroj bílkovin a glycidů)
zelenina, ovoce a brambory – tvoří asi l5 % energie. Mají velký biologický význam, jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek
tuky a cukr – jsou zdrojem energetické hodnoty, mají tvořit asi 25 % příjmu. Strava má být plnohodnotná. Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů

Vyvážená strava (někdy též „smíšená strava“) je taková strava, která se skládá z různých druhů potravin (v ideálním případě živočišného i rostlinného původu) a poskytuje dostatečné množství živin, které jsou nezbytné pro dobré zdraví.

zdroj: nzip.cz

Vegetariánská strava

je strava zaměřená na rostlinné potraviny
ze stravy se vylučuje hlavně maso
názory na tento druh stravy se do jisté míry liší
nekonzumeje se: maso, sádlo, želatina, mořské plody, alkohol atd.

vegani – totální vegetariáni, ze stravy vylučují všechny živočišné potraviny vč. medu
vitariáni– konzumují syrovou rostlinnou stravu
laktovegetariáni – kromě rostl. stravy konzumují mléko a mléčné výrobky
laktoovovegetariáni – strava obohacena o mléko, ml. výrobky a vejce
semivegetariáni – konzumují ryby a drůbež, jde o přechod mezi stravou vegetariánskou a smíšenou

Pojem „vegetariánství“ pochází od zakladatele klasického vegetariánství, filozofa Pythagora. Latinské slovo vegetare znamená „oživit“ a popisuje stravovací návyk, kdy člověk kromě potravin rostlinného původu konzumuje pouze produkty živých zvířat (např. vejce či mléko). Naopak maso je „zakázáno“.

zdroj: nzip.cz

Syrová strava

při tepelném zpracování potravy se u některých potravin ničí biologická hodnota (některé vitamíny)
je to hlavně u rostlinné stravy , zejména u ovoce a zeleniny
z živočišné potravy se v syrovém stavu používá mléko a mléčné výrobky
používá jako doplněk stravy

Raw strava

syrová, čerstvá strava
zachování vitamínů a minerálů, živin a aktivních enzymů
ohřátá do 42—45 °C
bez barviv, konzervantů a umělých sladidel
ovoce, zelenina, luštěniny, obiloviny, semínka, ořechy, řasy, za studena lisované oleje
používá se odšťavňování, mixování a sušení ovoce a zeleniny, klíčení semen, obilovin a luštěnin

Výhody raw stravy

Konzumace syrové stravy pomůže organismu s regenerací. Dochází k úpravě tělesné váhy, zlepšení stavu pokožky, zastavení padání vlasů. Zbavíme se překyselení, budeme odolnější vůči stresu a působení různých patogenů. U živé stravy nedochází k imunitní reakci našeho těla. Nebudeme tedy po jídle unavení a můžeme plně fungovat i s plným žaludkem. Naše tělo pročistí a bude mít čas na obnovu. Raw strava obsahuje méně tuku, sodíku a cholesterolu a spoustu vlákniny, minerálů, vitamínů, enzymů a dalších důležitých živin. Velkou výhodou je i rychlost přípravy pokrmů a minimum znečištěného nádobí, které pak většinou stačí pouze opláchnout a je uklizeno.

Nevýhody raw stravy

V případě nedostatečně pestré stravy může mít raw strava i řadu nevýhod. Z celostního pohledu je pro mnohé energeticky nevyrovnaná a ochlazující. Může hrozit nedostatek vitamínu B12, vitamínů rozpustných v tucích, omega-3 nenasycených mastných kyselin, tělu také můžou chybět bílkoviny. Hůře se vstřebávají karotenoidy a lykopen.

zdroj: lekarna.cz

Makrobiotická strava

patří mezi výživové směry, které se v praxi projevují v mnoha formách
vychází z taoistické filozofie založené na staročínských vševesmírných prasilách JIN a JANG (+ a -)
podle tohoto principu je nutriční hodnota každé potraviny určována poměrem jin a jang
ideální poměr jin a jang má obilné zrno, a proto tvoří základ makrobiotické stravy
klasická makrobiotika má několik stupňů od zcela jednostranné obilné stravy, až k stravě pestřejší, kde základem je také obilí
ze stravy se téměř vylučují veškeré živočišné produkty, saláty, ovoce a sladké pokrmy, koření, polotovary, alkohol, káva
na minimum se omezuje také přívod vody
označuje dlouhý život, obsahuje 50 % obilovin, 30 % zeleniny, 15 % luštěnin, 5 % kvašené zeleniny

za zakladatele makrobiotiky se považuje japonský filozof G. Oshawa (1 893 – 1 966)
podle teorie makrobiotiky je možné léčit různá onemocnění
většina principů tohoto učení je v rozporu s vědeckými poznatky
strava neobsahuje dostatečné množství plnohodnotných bílkovin, vápníku, železa, vitamínu C, D a B12
z těchto důvodů je nutné před přísnou makrobiotikou varovat
doporučuje se jako doplněk běžné výživy, která může účinně přispět k vyrovnání jejích nedostatků

Kyselinotvorná a zásadotvorná strava

jde o názor, že stravou je možné ovlivnit chemickou reakci tělesných tekutin
strava, o které se předpokládalo, že působí zásaditě je tzv. zásadotvorná (zelenina, ovoce, rýže, brambory)
strava, o které se tvrdilo, že vytváří kyselé prostředí se nazývala kyselinotvorná (maso, vejce, obiloviny, ryby a mléčné výrobky)
později se ukázalo, že strava nemůže výrazně ovlivnit chemickou reakci krve a ostatních tělních tekutin

Dělená strava

princip dělené stravy je znám již z 20. let minulého století
za tvůrce tohoto systému se považuje americký lékař William Howard Hay, který jako první rozdělil potraviny do 3 skupin – kyselé, zásadité a neutrální

zdroj: prozdraviaradost.cz

Další alternativní směry

Výživa dle krevních skupin

zakladatelem výživové teorie podle krevních skupin byl naturopat Peter J. D‘Adamo, který navázal na výzkumy svého otce. D’Adamo se zabýval vztahem mezi skladbou jídelníčku a krevními skupinami
svoji teorii založil na individualitě každého z nás, která souvisí s genetickými vlohami
tyto genetické vlohy bychom podle něj měli využít při rozhodování, jakým způsobem se budeme stravovat
v lidské populaci se vyskytují 4 základní krevní skupiny – 0, A, B, AB
každá skupina má svůj specifický znak – antigen na membráně červených krvinek
červené krvinky pak podle D’Adama reagují na určité potraviny lépe, nebo hůře, což ovlivňuje, jak se po jídle cítíme
na základě tohoto principu pak rozdělil potraviny pro danou skupinu na vhodné a nevhodné
zdroj: svetplodu.cz

Organická strava

strava pochází z ekologického zemědělství
označováno jako bio
neobsahují rafinovanou mouku a cukr, umělá sladidla či barviva
bioprodukt je výsledkem ekologického zemědělství , rostlinného nebo živočišného původu
biopotravina se řídí velmi přísnými pravidly
Organické zemědělství však nemůže zajistit obživu pro celou populaci: bez anorganických hnojiv by se neurodilo dostatek potravin a bez použití pesticidů by značná část úrody byla zničena (za nynějšího stavu použití pesticidů se odhaduje, že škůdci zničí 30 % úrody).

Ajurvéda

starý medicínský systém, čínská medicína
věda o životě a dlouhověkosti, léčí příčinu nemocí, řídí se stravovacími pravidly
Koncept vychází z ájurvédské teorie šesti chutí. Každá chuť má na naše tělo své specifické působení a lze je tak využít k terapeutickému účelu. Naše tělo bude ovlivňovat jinak sladká chuť, která uklidňuje a uzemňuje a jinak pálivá chuť, která zvyšuje oheň v organismu. Některým lidem může tak být kořeněné jídlo ku prospěchu, protože potřebují podpořit trávicí oheň v žaludku a tím zdravé zažívání. Někomu ale může způsobit příliš velkou horkost, která se pak projeví například záněty a přílišným hněvem. Být si vědom toho, které chutě nám dělají dobře, a které nikoli, je základem pro vlastní schopnost regulovat svůj zdravotní stav a udržovat se v psychosomatické rovnováze.
zdroj:everest-ayurveda.cz

Kontakt

Social Networks

Stolničení online

Praktický pomocník a rádce.