Trávicí ústrojí a trávicí soustava člověka

(trávicí ústrojí a jeho části, popis, funkce)

Trávicí ústrojí

  • skládá se z trávicí trubice (dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo) a žlázových orgánů (slinné žlázy, slinivka břišní, játra)
  • zpracovává potravu jednak mechanicky, jednak chemicky.
  • při mechanickém zpracování se potrava drtí, rozmělňuje, hněte a promíchává s trávicími šťávami
  • při chemickém zpracování se různé části potravy převádějí v takovou podobu, aby se mohly vstřebat a aby je organismus mohl dále použít podle svých potřeb
  • potrava se dostává do trávicího systému, kde se zpracovávají složité látky na jednodušší, aby se mohly vstřebat a organismus je mohl využít
  • nestrávené složky a nevyužité jsou z těla odstraňovány

Trávení je proces při kterém se jednotlivé části potravy přizpůsobují tak, aby je organismus mohl využít.

Trávicí soustava člověka

Trávicí trubice:

  • je systém dutých orgánů, který začíná dutinou ústní a končí tlustým střevem
  • má ve svých jednotlivých částech množství drobných žlázek, které vylučují šťávy potřebné ke zpracování potravy

Dutina ústní:

  • vpředu je ohraničena dásněmi a zuby, nahoře patrem,dole jazykem
  • ústí do ní vývody slinných žláz (3 páry-příušní, podjazykové, podčelistní)
  • produktem slinných žláz jsou sliny
  • jazyk je svalový orgán řeči, chuti a posouvá potravu do hltanu
  • povrch jazyka pokrývá sliznice s drobnými bradavkovitými výběžky, ve kterých jsou uloženy smyslové chuťové orgány
  • potrava se v dutině ústní rozmělňuje pomocí zubů, zároveň se promíchává se slinami a pomocí jazyka se posouvá do hltanu
  • sliny se vylučují v ústech po dotyku potravy se sliznicí pomocí tzv. nepodmíněných reflexů, tento děj je vrozený

Než se potrava dostane do úst, dochází k vylučování slin na základě podmíněných reflexů, to znamená, že potravinu vidíme, při čichovém vjemu nebo i při pomyšlení na jídlo. Tento podmíněný reflex se vytváří v průběhu života, musí se často opakovat, jinak se ztrácí. Při polykání se rozžvýkaná a slinami obalená potrava posouvá do hltanu.

Hltan:

  • je asi 12 cm dlouhý a má tvar nálevky
  • je uložen pod spodinou lebky před krční páteří
  • jeho dolní část přechází v jícen
  • hltan potravu pouze posouvá

Jícen:

  • je trubice asi 24 až 28 cm dlouhá a asi 1,5 cm široká
  • je uložen pod páteří, prochází otvorem v bránici a ústí do žaludku

Žaludek:

  • je vak hruškovitého tvaru uložený pod levou klenbou bránice
  • je od jícnu oddělen svěračem
  • v dolní části je od dvanáctníku oddělený tzv. vrátníkem
  • stěna žaludku je složena z několika vrstev
  • vnitřní strana tzv.sliznice je v prázdném žaludku zřasená a po jeho naplnění a roztažení se vyrovnává
  • ve sliznici jsou uloženy drobné žlázky, které vylučují žaludeční šťávu
  • pod sliznicí je vrstva podslizniční, další vrstvu tvoří hladká svalovina a na povrchu je vrstva vazivová
  • při naplnění žaludku se stěna začne prstencovitě stahovat, prstencovitý stah se vlnovitě posouvá dolů
  • těmito peristaltickými pohyby se obsah v žaludku promíchává a posouvá dolů
  • potrava se v žaludku mění na kašovitý natrávený obsah tzv. tráveninu
  • žaludek denně vytvoří 1 až 2 litry žaludeční šťávy
  • žaludeční šťáva obsahuje enzymy (pepsin- štěpí bílkoviny, chymozin- sráží bílkoviny mléka, lipázu – pouze u dětí), kyselinu chlorovodíkovou a hlen mucin)
  • kyselina chlorovodíková mění pepsin na účinnou formu
  • pepsin ničí choroboplodné mikroby a zlepšuje vstřebávání některých minerálních látek (Ca,Fe)

Žaludeční šťávy:

  • vylučování žaludeční šťávy probíhá pod nervovým a chemickým vlivem v několika fázích (reflexní, žaludeční, střevní)
  • vchod do tenkého střeva je uzavřen vrátníkem
  • vrátník se po přeběhnutí peristaltické vlny vždy trochu pootevře a propustí do další části trávicího systému malou část tráveniny ze žaludku
  • prostředí v žaludku je kyselé a ve dvanáctníku zásadité
  • jestliže se obsah v žaludku více okyselí, vrátník se otevře
  • jakmile se malé množství tráveniny dostane do dvanáctníku, vrátník se opět uzavře
  • v žaludku se vstřebává alkohol, některé jedy, případně část některých solí

Tenké střevo:

  • je 3 až 5 m dlouhá trubice, 3 až 4 cm široká
  • je kličkovitě stočené a rozděluje se na dvanáctník, lačník a kyčelník
  • dvanáctník je asi 25 cm dlouhý, je hlavním místem trávení a vstřebávání živin
  • do dvanáctníku vyúsťuje pankreatická šťáva a žluč
  • ve střevě se smísí se střevní šťávou a působí na trávení potravy
  • stěna tenkého střeva se skládá ze čtyř vrstev sliznice, řídké podslizniční vazivo, hladká svalovina, serózní blána
  • její vnitřní vrstva sliznice je poseta velkým množstvím prstencovitých výběžků, které se nazývají střevní klky
  • v celé sliznici tenkého střeva je mnoho drobných žlázek vylučujících střevní šťávu
  • kličky lačníku jsou uloženy v levé horní části břišní dutiny
  • kličky kyčelníku jsou uloženy v pravé dolní části dutiny břišní

Funkce tenkého střeva:

  • a) pohybová – vykonává peristaltické pohyby, posouvá obsah asi 1 cm za 1 minutu
  • b) vylučovací (sekreční) – vylučuje střevní šťávu, která obsahuje enzymy a hlen
  • c) vstřebávací (resorpční) – většina látek z potravy se vstřebává v tenkém střevě. Proto je jeho vnitřní povrch zvětšený klky
slepé střevo

Tlusté střevo:

  • je pokračováním střeva tenkého, je širší a jeho jednotlivé části tvoří obrácené písmeno U
  • začíná tračníkem vzestupným, jehož slepým výběžkem je apendix (červovitý přívěsek slepé střevo)
  • po vzestupné části následuje příčná, sestupná a esovitá část tlustého střeva a konečník
  • stejně jako u tenkého střeva má stěna 4 vrstvy
  • ve sliznici jsou drobné žlázky, které produkují hlen
  • tlusté střevo je dlouhé asi 1,5 m

Funkce tlustého střeva:

a) pohybová – pohyby jsou pomalejší než v tenkém střevě, úlohou je obsah míchat a posouvat

b) vylučovací – v tlustém střevě nejsou produkovány enzymy, trávení již je ukončeno, vylučován je hlen, který ulehčuje průchod stolice

c) vstřebávací – vstřebává se převážně voda a tím se stolice zahušťuje,dále se vstřebávají soli a malé množství cukrů. Dále v tlustém střevě probíhají vlivem mikrobiální flory kvasné(cukry) a hnilobné(bílkoviny) procesy.

d) vyměšovací – slouží k vyměšování stolice. Stolice se skládá z nestravitelných zbytků potravy, části potravy, které nebyly stráveny (např. při větším množství), odumřelých buněk sliznice, hlenu a solí, odumřelých bakterií a dalších zbytků látek(např. žluči). Barva stolice je dána rozpadajícími se žlučovými barvivy, konzistence obsahem vody.

Kontakt

Stolničení online

Praktický pomocník a rádce.

© 2024 All Rights Reserved.